Souvislost mezi sledováním a odposlechem

Následující článek je věnovaný mobilnímu sledování. Cílem článku je pomoci naším klientům poznat, díky pohledu z opačné strany (útočníka, který sleduje klienta), že se v klientově blízkosti děje něco nestandardního. Jak jsme si již řekli v jednom z minulých článků, fyzické sledování se často používá v případě, kdy se útočník potřebuje dozvědět jaký typ odposlechu zvolit a kdy jej nainstalovat. Tento článek tedy není návod pro naše klienty, jak někoho sledovat. Jeho cíle je naopak velmi stručně vysvětlit problematiku sledování a tím umožnit naším klientům zpozorovat nebezpečí, které může souviset také s instalací odposlechu.

Mobilní sledování

Existují dva základní typy mobilního sledování:

  1. Sledování statického cílového objektu – pohybem v blízkosti statického cílového objektu (obvykle z důvodů absence vhodných statických pozorovacích bodů, odkud by bylo možno vést sledování).
  2. Sledování pohyblivého cílového objektu – fyzické sledování pohybujícího se cílového objektu ve snaze zjistit směr pohybu a činnosti.

Při rozhodování o nejvhodnější variantě v našem konkrétním případě bychom se měli vždy řídit pravidlem, že mobilní sledování je vhodné pouze v situacích, kdy statické sledování vykazuje menší efektivitu než sledování mobilní. V případě, kdy se cílový objekt nehýbe, je pochopitelně vhodnější využívat statického sledování. Pokud náš objekt zaujímá statickou pozici např. když sedí, dává nám větší prostor jej nenápadně s lepším výhledem pozorovat. Mobilní sledování přichází do úvahy pouze tehdy, pokud nemáme v okolí žádné vhodné pozorovací body, které by se daly využít ke statickému sledování. V takovém případě může přijít vhod i relativní rušnost prostředí, která lépe odvádí pozornost od osoby pozorovatele.

Co se týče pohyblivých cílových objektů, je nejvýhodnější, pokud sami můžeme zůstat ve statické poloze a získávat informace o pohybujícím se objektu. Pokud však nevíme, kam a kterou cestou se bude objekt pohybovat, musíme nejprve zapojit metodu mobilního sledování.

Místo

Činnost mobilního sledování pohybujícího se cílového objektu spočívá ve sledování směru pohybu a činností, jež objekt vykonává. Pokud sledování vykonává pouze jedna osoba, snaží se zpravidla zůstávat za sledovaným objektem. Toto postavení dává pozorovateli dvě výhody:

1) Pozorovatel je schopen sledovat směr, jímž se sledovaný objekt ubírá

2) Pozorovatel se nachází mimo zorné pole sledovaného objektu

Vzhledem ke snaze pozorovatele udržet činnost v utajení, je dobré si představit, že nás někdo neustále pozoruje. To znamená, že nestačí pouze zůstat mimo zorné pole pozorovaného objektu (např. skrytí za popelnicí nebo pohybem mezi autobusovými zastávkami, stromy nebo temnými zákoutími). Pokud by naše chování mohlo upoutat pozornost osob v okolí, je lepší se do akce nepouštět.

Jedním ze způsobů skrytého pozorování cílového objektu je pozorování z protější strany ulice. Podobně jako v předchozím případě může pozorovatel zůstat až za cílovým objektem a z hlediska utajení akce a pozorovacích možností mu postranní pozorování vytvoří nejlepší podmínky utajení své činnosti. Určitou nevýhodou sledování v linii je riziko přílišného přiblížení se ke sledovanému objektu. Mohlo by se totiž stát, že náš objekt náhle změní směr cesty, a zvláště v rušném prostředí zmizí z dohledu. Pokud bychom však sledování prováděli z protější strany ulice, prostor, který zrakově obsáhneme, by byl větší.

Nevýhodou tohoto postavení je větší vzdálenost a případný dopravní ruch, jež by nám mohl bránit ve výhledu, zvláště v rušných místech měst. Jako obvykle platí, že výhodnost našeho postavení je vždy do značné míry předurčena okolním prostředím.

Vzdálenost a rychlost

Vzdálenost, ze které míníme sledovat cílový objekt, závisí na rychlosti a stylu chůze sledovaného objektu, na prostředí, v němž se nacházíme, dále na osobách v našem okolí a na poslání celé akce. Jednou z výhod prostředí při těsnějším sledování objektu např. na rušných místech, je, že toto prostředí poskytuje lepší možnosti úkrytu pozorovatele, čímž poněkud usnadňuje udržovat těsnější kontakt se sledovaným objektem. Naopak v méně rušném prostředí je výhodnější provádět sledování z větší vzdálenosti.

Jednoznačné pravidlo zde však neexistuje, zvláště v případě dobrého přehledu o pohybu sledovaného objektu.

Dalším hlediskem, které je třeba mít na mysli, je výchozí situace sledovaného objektu. Pokud se např. náš objekt vydá po dlouhé ulici směrem, který prakticky vylučuje změnu, můžeme si jej dovolit sledovat z větší vzdálenosti. Pochopitelně s blížící se možností nenadálé změny směru cesty např. na křižovatce je nutné zvýšit pozornost, abychom případnou změnu nepropásli. Dále pak můžeme pokračovat stejných způsobem jako dosud až k dalšímu případnému rozcestí.

Určujícím parametrem při rozhodování o naší vzdálenosti od cílového objektu bývá nikoli minimální vzdálenost, na jakou se můžeme objektu přiblížit, aniž bychom vzbudili pozornost, nýbrž maximální vzdálenost, která nám stále umožní neztratit objekt z dohledu.

Jinými slovy řečeno, naší snahou by mělo být zachovávat co největší vzdálenost umožňující spolehlivé pozorování objektu. Jedním z důvodů tohoto přístupu je možnost pružnější reakce na případná krátká nečekaná zastavení objektu (např. na přechodu pro chodce nebo při zastavení sledovaného z důvodu telefonování apod.) Určitá vzdálenost nabízí pozorovateli vždy větší časový prostor zareagovat na vývoj situace, aniž by musel okamžitě zastavit, popř. může pokračovat v plynulém pohybu i během zastávky sledovaného objektu. Důležité je nedopustit, aby případné náhlé zastavení sledovaného objektu doprovázené následným zastavením pozorovatele nevyvolalo dojem vztahu mezi oběma subjekty. Situaci lze přirovnat k udržování bezpečné vzdálenosti při řízení automobilu. Rozdílný pohyb obou osob – přerušovaný pohyb sledovaného objektu na straně jedné a plynulý pohyb pozorovatele na straně druhé – může dobře zamaskovat vzájemný vztah obou subjektů.

Delší zastavení

Kritickým bodem v průběhu sledování bývají situace, kdy se cílový objekt zastaví na delší dobu a my nevíme, kterým směrem bude pokračovat v pohybu, popř. co podnikne. (Pokud bychom to věděli dopředu, nemuseli bychom pochopitelně celou akci podnikat, stačilo by pouze počkat na další „zastávce“, až se k nám objekt sám přiblíží). Další komplikace spočívá v nemožnosti odhadu, zda v případě delšího zastavení nebude nutné přejít z mobilního sledování na sledování statické a jak dlouho tato situace potrvá. Neznalost času, místa a délky nám značně ztěžují práci, zvláště pokud se máme chovat přirozeně, pracovat v utajení a nevyvolávat zdání vztahu k objektu.

Co se týče využívání úkrytu, je nutné vyhledávat místa, která zapadají do prostředí a nevystavují nás jakékoli asociaci se sledovaným objektem.

Pokud můžeme objekt dobře sledovat (např. z některé vhodně umístěné kavárny), nebude nám tato situace činit větší potíže. Pokud však náš sledovaný objekt vejde např. do obchodu obklopeného luxusním bytovým areálem, může být situaci složitější.

Jedním ze způsobů, jímž dokáže zkušený operativec zastřít přechod z mobilního způsobu sledování na sledování statické je pokračování v původním způsobu sledování (v našem případě mobilním) až do okamžiku, kdy je nutné přejít na jiný způsob (v našem případě statický). Pokud např. sledovaný objekt vstoupí do restaurace, což vyvolá nezbytnost přechodu na statický typ sledování, je vhodné pokračovat v pohybu až do okamžiku, kdy zaujmeme místo zdánlivě nesouvisející s restaurací, umožňující dobrý výhled na sledovaný objekt. Jednoznačné vzorce zde neplatí a chybu lze udělat na každém kroku.

Přerušovaný pohyb, přecházení sem a tam jsou projevy, kterých bychom se měli vyvarovat. Posouvat okamžik přechodu z mobilního na statické sledování na nejzazší možnou mez je sice správné, nicméně ani to se nesmí přehánět.

Ostatně pokud by žádné místo nesplňovalo podmínky bezpečného sledování objektu, je nutné pokračovat v mobilním způsobu sledování po celou dobu akce. Postup uplatňovaný při přechodu z mobilní do statické fáze platí i v opačném gardu (Pokud např. náš objekt vyjde z budovy, je rozumné mu dát určitý náskok a teprve poté zahájit sledování).

Jednoznačný vzorec neexistuje ani pro výběr vhodného místa v případě náhlého zastavení sledovaného objektu. K lepšímu rozhodnutí nám vždy pomůže předchozí orientace v dané oblasti, popř. pozorné sledování dění ve směru pohybu objektu a zvažování případných možností k zastavení (např. kavárny, obchodu apod). Rozhodně bychom se měli vyvarovat situací, kdy se musíme náhle vracet nebo opakovaně přerušovat chůzi.

Řídit se radou „Pokračuj, jako by se nic nedělo“ se určitě vyplatí. Je to totiž jediný způsob, jak lze minimalizovat případné asociace mezi námi a sledovaným objektem.

Pokud by však nastala nutnost chůzi přerušit, můžeme tak učinit např. pod záminkou vyřízení hovoru, tedy činnosti nesouvisející se sledovaným objektem. Délka této činnosti by měla odpovídat přibližné době statické fáze činnosti objektu. Pokud např. náš objekt vejde do prodejny, můžeme určitou dobu pokračovat v pohybu, na rozdíl od případné návštěvy restaurace, kdy je pravděpodobnost nutnosti přechodu do statické fáze podstatně vyšší.

Body language aneb sledování řeči těla objektu

V předchozí části jsme se zmínili, že jedním ze zásadních problémů, kterému se žádný operativec nevyhne, je nemožnost přesného odhadnutí budoucího jednání sledovaného objektu.

Zde nám může pomoci sledování mimiky a gestikulace sledovaného objektu tzv. body language. Lidé obvykle své činnosti nějakým způsobem plánují a svými gesty a pohyby mohou zkušenému zraku pozorovatele naznačit, co by mohlo následovat.

Pokud se například náš objekt vychýlí při chůzi směrem doleva, lze usuzovat, že na příští křižovatce bude zahýbat doleva nebo se zastaví poblíž levé strany. V jiném případě, pokud sledovaný objekt sedící v kavárně dopije kávu, sebere své věci a zasune mobil do kapsy, lze předpokládat, že se chystá k odchodu, čímž se pro nás stává pohyblivým objektem. Zvláště v případě mobilního sledování je každý dopředu známý postřeh velmi užitečný, i kdyby se jednalo jen o pár sekund.

Týmová spolupráce

Týmová spolupráce představuje ideální způsob výkonu činností mobilního sledování. Práce v týmu umožňuje vést akci na vyšší úrovni a minimalizovat některé z výše zmíněných úskalí a problémů.

Jednou z užitečných technik sledování v týmu je pohyb pomocí „žabích skoků“.

Vše funguje tak, že operativec původně sledující cílový objekt je po určité době vystřídán dalším členem týmu jako při štafetě. Postupné výměny pozic lze v průběhu sledování opakovat podle vývoje situace.

Pokud se štafetový postup provádí správně, dokáže velmi dobře smazat případný vztah sledujícího a sledovaného i přechod z fáze statické do fáze mobilní a naopak.  Stačí, když operativec, který sledoval pohybující se objekt, nahlásí místo přechodu a nový člen týmu se může zapojit do akce v úloze statického pozorovatele. V okamžiku ukončení statické fáze nahlásí operativec, který vykonával úlohu statického pozorovatele, změnu situace, a původní člen může pokračovat v mobilním sledování.

Poněkud komplexnější techniku mobilního sledování umožňuje metoda tzv „plovoucí krabice“ (angl. floating box). Smysl této techniky spočívá ve vytvoření pomyslné krabice obklíčením sledovaného objektu členy pozorovacího týmu. Tento způsob umožňuje obklíčit sledovaný subjekt z různých stran a vhodně využít všech směrů, které dané prostředí nabízí. Podmínkou je bezchybná komunikace mezi všemi členy týmu po celou dobu akce, pochopitelně v utajené podobě. Odpovídající koordinace činností umožní pružně zareagovat na změnu směru pohybu cílového objektu s maximálním využitím pozorovacích možností nejlépe umístěného operativce. Pokud celá akce probíhá plynule bez častějších změn směru pohybu, může vedoucí týmu (nacházející se obvykle za sledovaným objektem) vydat pokyn ke změnám pozic jednotlivých členů.

Naše služby

Penetrační testování infrastruktury

Skenování zranitelností webových aplikací a interní infrastruktury

Testování pomocí metod sociálního inženýrství

Testování Wi-Fi sítí

Šifrovaný telefon

Rušičky odposlechů

Šifrovaný disk

Penetrační testování webových aplikací

Konzultace IT bezpečnosti

Vyhledávání odposlechů

Následující příspěvek
IntactPhone
Předchozí příspěvek
7 způsobů, jak být anonymní na internetu
Menu